14. března 2014
Elektrické baterie jsou součástí života každého z nás. Bez nich by naše mobilní přístroje nemohly fungovat. O těchto nepostradatelných zdrojích energie ví ale většina z nás jen málo. Kdy byla sestrojena první baterie, jaké škody dokáže napáchat na životním prostředí jedna baterka nebo jaké jsou nejnovější trendy ve využívaných materiálech, vám prozradíme v následujícím článku.
Historie baterií sahá do roku 1800, kdy italský fyzik Alessandro Volta sestavil takzvaný Voltův sloup. Tuto galvanickou baterii tvořily sériově zapojené galvanické články se zinkovou a měděnou elektrodou. Mezi navrstvenými měděnými a zinkovými plíšky byly plátky kůže provlhčené kyselým roztokem. První dobíjecí baterie se dočkala vynálezu o 59 let později. Francouz Gaston Platné ji sestavil ze dvou olověných desek oddělených plátěným separátorem a ponořených do roztoku kyseliny sírové. Dnes nejužívanější Li-Ion baterie vzešly na svět až ve 20. století, první pokusy s touto technologií se uskutečnily již v roce 1912. První prodejní verze těchto baterií se pak objevila na trhu až 90. letech.
Baterie patří do seznamu nebezpečných odpadů, neměly by proto končit v koši spolu s ostatními odpadky. Jedna baterie totiž obsahem škodlivých látek dokáže znečistit až 60 000 litrů vody. Baterie obsahují řadu látek škodlivých pro životní prostředí i zdraví, mezi něž patří kadmium, rtuť, olovo i organické a chemické prvky obsažené v elektrolytu. Z tohoto důvodu je nutné je odevzdat do zpětného odběru, díky němuž budou baterie zrecyklovány, upozornil Radim Tlapák, ředitel internetového obchodu Batteryshop.cz, který nabízí široký výběr baterií do mobilních přístrojů. Například kadmium se může ukládat v lidském těle v játrech a ledvinách, které může trvale poškodit. Způsobuje také osteoporózu či chudokrevnost a má karcinogenní účinky. Otrava rtutí zase může způsobit zažívací či neurologické potíže. Obsah těchto kovů v bateriích je naštěstí v posledních letech regulován.
Nejznámější druhy baterií jako Ni-Cd, Ni-Mh, Li-Ion či Li-Pol zná téměř každý. V posledních letech ale vědci přichází se stále neobvyklejšími typy baterií, pro které využívají velmi netradiční materiály. Nedávno například výzkumníci z Virginské techniky vytvořili prototyp ekologicky šetrné baterie z cukru. Tato vysoce výkonná baterie obsahuje na jednotku hmotnosti až desetkrát více náboje než baterie lithiová. Vědci již také pracují na zdokonalování baterie fungující na moč. V loňském roce přišli výzkumníci z Univerzity v Marylandu s miniaturní baterií, kterou tvoří odřezek dřeva potažený cínem. Dřevěná baterie místo lithia používá roztok sodíku, který není tolik efektivní. Mobilní přístroj tedy neuživí, ale je schopná uchovat opravdu velké množství energie. V New Jersey zase vyvinuli pružnou baterii z uhlíkových nanovláken, která může mít jakoukoliv podobu, tvar či plochu.
Baterie patří ke spotřebnímu zboží a lidé po celém světě za ně ročně utratí miliardy dolarů. Jen v České republice se každoročně prodá přibližně 120 milionů nových baterií. Každý z nás si tak ročně pořídí v průměru 14 nových baterek. Staré baterie se většinou hromadí v domácnostech. K recyklaci je u nás odevzdána jen necelá třetina baterií uvedených na trh. Zbytek končí doma v šuplících nebo v komunálním odpadu, sdělil Radim Tlapák z e-shopu Batteryshop.cz. Recyklace přitom nejen zabrání úniku škodlivých látek z baterií do životního prostředí, ale také umožňuje získat z baterií kovy, jako je železo, mangan, zinek, nikl a měď. Celkem kovy tvoří až 80 % hmotnosti baterie. Po jejich získání jsou pak použity na výrobu nejrůznějších předmětů.
| Tweet |